Velký svět techniky v Ostravě

Střešní zahrada Svět techniky STC OSTRAVA DOLNÍ OBLAST VÍTKOVICE - součást expozice SVĚT PŘÍRODY

Střecha získala 1. místo v soutěži Zelená střecha roku 2016, kategorie veřejná ZS
Zhotovitel: Ivánek – Zeman, v.o.s.
Autor projektu: Atelier zahradní a krajinářské architektury – Ing. Zdeněk Sendler, Ing. Lýdia Šušlíková

 

Každý návštěvník si zde může prožít svoje emoce – jak na něj střešní zahrada působí. V jinak industriálním a zcela zastavěném prostředí pravděpodobně každý bude velmi silně vnímat přítomnost opravdu živé přírody.

Střešní zahrada úmyslně podtrhuje dojem z interaktivního Světa techniky. Je to záměr. Vjem, který si tady prožijete je výsledek práce tvůrců – majitele, architektů, realizátorů-stavbařů, zahradníků a dalších řemesel. Po dokončení ozelenění plochy směrem k Parku Na Haldě se stane součástí centrální plochy zeleně v industriálním prostředí NKP. Je skvělé, že zeleň dostává v tomto ojedinělém projektu DOV v rámci ČR i celé Evropy zaslouženě významnou roli.

Zajímavý a možná velmi příjemný prožitek Vám připravili: Salomon Rothschild – zakladatel průmyslu hutí a dolů v dnešní  Dolní Oblasti Vítkovice (asi 1832), Ing. Jan Světlík a VÍTKOVICE a.s. – dnešní nejvýznamnější představitelé majitelů DOV a STC Ostrava, Ing.Josef Pleskot - současný hlavní architekt Světa techniky a DOV a Ing. Zdenek  Sendler zahradní a krajinářský architekt. Realizaci střešní zahrady provedla zahradnická firma Ivánek-Zeman v.o.s.

Střešní zahrada je  uprostřed ojedinělého industriálního prostoru Dolní Oblasti Vítkovice, představuje unikátní spojení střešní zahrady s technikou, které není ke shlédnutí a zažití nikde jinde ve střední Evropě. Střešní zahrada Svět techniky STC OSTRAVA DOLNÍ OBLAST VÍTKOVICE je součástí expozice Svět přírody.

Majitel a investor: Dolní Oblast Vítkovice, sdružení právnických osob, hlavní subjekt Vítkovice Machinery Group a.s., Ing. Jan Světlík.

Výměra: cca 2000m2

Zahrada je složena z několika částí:

  • Divoké přirozené záhony 
  • Zahrada metamorfóz 
  • Divoké zahradní záhony 
  • Suchomilné záhony 
  • Kamenná zahrada 
  • Kuchyňská zahrada

Na první pohled je střešní zahrada zcela PŘÍRODNÍ, jde však o uměle vytvořený prostor pro růst rostlin – ozeleněnou budovu, zjednodušeně  velký květináč nebo truhlík. Se střešní zahradou bylo počítáno od počátku, tomu odpovídá únosnost konstrukce průměrně 650 kg na 1m2,  pod stromy podstatně více.  Na betonové konstrukci je umístěna kořenovzdorná hydroizolace, na ní ochranná netkaná textilie, na ní nopová folie, která slouží jako drenážní a akumulační vrstva pro vodu. Těsně pod substrátem je separační filtrační textilie, jež propustí vodu ale ne jemné částice substrátu. Substrátu  je od 10 cm (pod dřevěnými moly) až 20 cm v extenzivních částech zahrady po 80 cm na navršeních pro stromy - Muchovníky (Amelanchiery). Kolem chodníků z betonových dílců je drenážní vrstva kačírku pro snadný odtok přebytečné srážkové vody, spádování je směrem k prosklené fasádě. Pod chodníkem může odtékat srážková voda (chrličem přes atiku), ale v praxi téměř veškerá voda zůstává zachycená v substrátech a rostlinách.

Substráty jsou extenzivní souvisle v částech Divoké přirozené a zahradní záhony, Suchomilné záhony v Kamenné zahradě a pod dřevěnými moly. Jsou zde tři typy extenzivních substrátů – vyrovnávací minerální pod dřevěnými moly, extremně extenzivní štěrkopískový v pochozích pororoštech a extenzivní v ostatních částech. Intenzivní substrát je ve vyvýšených částech pro Okrajové porosty, v Zahradě metamorfóz a v Kuchyňské zahradě a v navršeních pro malé stromy. U muchovníků a v některých jiných částech jsou do substrátů přidány zlepšující přípravky. Substrátů je celkem použito asi 800m3 jsou lehčené,  1m3 váží průměrně asi 850kg. Povrch je mulčovaný přebraným odvalem.

Kameny i odval jsou z lomu Řeka v Moravskoslezských Beskydech. Podobný kámen dopravují kus odsud přirozeným způsobem z Beskyd potůčky, potoky a nakonec řeka Ostravice. Kameny na zahradu jsou dopraveny  pomocí bagrů, jeřábů a tatrovek. V kamenné zahradě je z nich vytvořený ležící had nebo drak – dle fantazie + vejce. Kamene a odvalu je použito asi 100 tun. Substrát, kameny, dřevo další materiály se na střešní zahradu manipulovaly ručně, pomocí koleček, kolesových a pásový přepravníků tzv. dumperů. Nejtěžší mechanismus vážil naložený 2500kg a když se zde pohybovaly dva takové, nesměly se přiblížit blíže než na 7 metrů. Pro pohyb návštěvníků jsou na střeše mola ze dřeva dubu, akátu, modřínu a borovic a kovové pororošty, z části pozinkované a zčásti z tzv. „černé oceli“.

Dřevo (celkem asi 50m3) je dále použito ve formě dubových hranolů k posezení (stromy až 100 let staré) a vykotlané kmeny v zahradě metamorfoz a kuchyňské zahradě (až 150 let staré stromy, nakonec jsme je nakoupili u správy silnic MS kraje). U dřeva je žádoucí proces postupného rozklad, proto je bez nátěrů.

Kovové pororošty jsou kromě substrátu prosypány kovovými výlisky a tvoří tak tzv. Vítkovický mlat /dle návrhu Ing.arch. Pleskota/. Z pozinkovaného železa je také zábrana z gabionů, posuvná brána a tyče vyšší zábrany, která je dále tvořena ocelovými lanky s karabinkami a pletenou sítí z černých provazů.

Závlahový systém je tvořen technickým zázemím v budově a v jímce mimo vlastní střešní zahradu. Čerpadly a potrubím je dopravovaná voda, vlastní zavlažování se děje formou mlhy mlžícími tryskami v zahradě metamorfóz a kuchyňské zahradě, kapkovacími podzemními hadicemi v intenzivních částech zahrad, pod stromy a pod keři v okrajových částech. Voda proudí i do kamenného pítka pro ptactvo. Připojení k bajonetovým rychlospojkám pomocí hadic – využívalo se hlavně při realizaci. Voda je k dispozici pitná z běžného řádu a sbíraná dešťová vody z horní střechy. Nádoby na vodu o objemu 30m3 jsou v technické místnosti a čištění dešťové vody je pomocí tří filtrů. Ovládání závlahy je pomocí automatické ovládací jednotky pevné nebo mobilní jednotky, anebo lze i ručně zalévat.

Je zde vysazeno asi 35 tisíc rostlin, více než 100 druhů. Muchovníky jsou z Německa. Cibuloviny z Holandska. Ostatní rostliny jsou z ČR. Výsadba výsevem osiva, výsevem řízků, výsadbou cibulí, sazenic v kontejneru a s balem. Rostliny nebo skupinky rostlin vysazované na předem určené místo. Výsadby tvoří promyšlenou kompozici a to i tam, kde jsou zdánlivě „divoce rostoucí partie“.

Cibuloviny, hlízy – v dubnu tvoří tzv. jarní efekt. První na jaře /v březnu/ kvetoucí rostlina na střeše je šafrán (crocus) nejvzácnější  koření. Dále množství narcisů, tulipánů, modřenců, česneků a pažitek – často původní tzv. botanické druhy. Zajímavostí je lilie zlatohlavá (lilium martagon), která kvete v létě v zahradě metamorfóz.

Keře a stromy – nepřehlédnutelný největší vysazené rostliny jsou muchovníky (amelanchier) - malé stromy zde v keřové formě, plody jedlé ovoce. Dále jako obvodová výsadba trnky (prunus), růže (rosa), popínavé psí víno (pertenocissus),hloh (crataegus) a maliny a ostružiny (rubus idaeus a rubus fruticosus) – jedlé drobné  ovoce. Trvalky a letničky – zabírají většinu ploch. Postupně kvetou po celý rok. Mimo jiné výborné a jedlé jahody (fragaria), známé petrklíče (primule) nebo sasanky (anemone) kultivar Madona  a mařinky (galium)/svízel vonná/. Květiny zde jsou vysoké a mohutné - divizny (verbascum), ale  i  drobné zvěšinec (cymbalarium), který kvete na jaře fialově ve skalní zahradě. Dále tu máme drobné a nízké lomikámen (saxifraga) , tařice (alyssum), huseník (arabis) , tařička (aubrieta) , plamenka (phlox) a pryšec (euphorbia) – vše v kamenné zahradě. Většina květin byla vysazena z kontejnerů, výsevem například vlčí máky a měsíček lékařský – na jejich kvetení se lze podívat v létě. Některé rostlin se budou na střeše množit „samovýsevem“ při ostříhávání po odkvetení na podzim nebo na jaře. 

Bylinky  a léčivky– převážně v Kuchyňské zahradě. Kontryhel (alchemilla),  petržel (petroselium), mateřídouška a tymián (thymus), rozmarýn (rosmarinus), máta (mintha),  meduňka (melissa), dobromysl (oreganum), šalvěj (salvia), saturejka (satureja), řebříček (achillea), kozlík (valeriana). Léčivé jsou i mnohé jiné rostliny, jako bylinky i léčivky se používají např. pažitka nebo česnek, či šafrán, zmíněné v cibulovinách nebo listy jahod, ostružin atd.

Trávy – významné a nezastupitelné pro celkový vzhled některých částí zahrady – divoké přírodní části. Často jim nevadí sucho a skromné podmínky, rostou i na extenzivních zahradách. Výrazná a na střeše častá je metlice (deschampsia). Kostřava ovčí (festuca ovina ) zase extremně odolná suchu , je zde několik dalších druhů trav.

Sukulenty – vysazené i jako součást vítkovického mlatu v pochozích pororoštech, velmi cenné rostlinky, které přežívají sucho a i jinak extrémní podmínky. Sedum (rozchodníky) a netřesky (sempervivum). Jsou schopny „nacucnout“ velké množství vody a potom bez deště dlouho přežijí.

Pravidelná péče o vysazené rostliny  - spočívá v pravidelné odborné kontrole /střešní zahrada je umělé stanoviště a je trvale potřeba větší péče než u v rostlém terénu/ , odplevelování, první dva roky častější přihnojení, později už jen1x ročně a stromy a keře častěji, u některých rostlin odstraňování odkvetlých zbytků, jedenkrát nebo dvakrát ročně plošně sestříhání, sesečení celého porostu v části divokých záhonů, nastanou práce jako protrhávání při překotném zarůstání, aby jeden agresivnější druh úplně nepotlačil jiný, občasné řezy u keřů a popínavek. Podle potřeby přistínění na jaře u zahrady metamorfoz a také ochrana proti chorobám a škůdcům. Součástí péče je i zavlažování, zejména kontrola, servis a nastavení systému na jaře a jeho zazimování na podzim.

Zelené střechy – znovuobjevené, dříve mnohem častější (před tisíci let na obydlích pravěkých lidí). Dnes běžné na vinných sklípcích, skladovacích krechtech pro zeleninu. Ve Frýdku-Místku v 19. století na přádelnách (kvůli správně vlhkého mikroklima-aby se netrhaly přesušená vlákna). Budou stále častější, mají ekologickou funkci / lepší mikroklima-snižují prašnost, zadržují a postupně uvolňují vodu, místo pro živočichy a hmyz / a estetickou funkci /tvorba prostoru a krajiny/, také jako prostor pro odpočinek, rekreaci nebo pěstování rostlin. Člověk již zastavěl (a mimo jiné zastřešil) 7% souše na Zemi to je asi 10 mil. km2, čili jako celá Evropa. Alespoň malou zelenou střechu může mít skoro každý – na garážovém stání, přístřešku, terase nebo balkoně...